Můj den v Monaku

5. listopadu 2011 v 12:41 | Madde |  Mé osobní návštěvy
V létě roku 2011 jsem s rodinou odjela hned první týden v červenci na 14 denní dovolenou do jižní Francie. Nebudu vám vyprávět o tom, jak hrozné jsme měli ubytovaní, stravu, a že jsem navštívila i St. Tropez a Verdonský kaňon, protože nejdůležitější je teď Monako, které jsem navštívila přesně v pátek tedy týden po Monacké svatbě.
Nejméně rok jsem se chtěla do Monaka podívat, jak už kvůli Grace tak i kvůli Formuli 1, jelikož jsem její velký fanoušek. Nevím, jak na to přišlo, ale známý nám nabídly, ať s nimi pojedeme na dovolenou do Francie. To najdete v úvodu a tak přejdu k tomu, jak jsem se dostala do Monaka. Byl to celodenní výlet, který nabízela naše cestovní kancelář, a když jsme se tři dny předtím chtěli zapsat oznámili nám, že je plno. Nedovedete si představit, jak zoufalá jsem byla a jako by se stal zázrak, dvě místa se nějak uvolnila. S Mamkou jsme neváhaly a šanci přijali. Náš kemp byl v port Grimaud - asi dvě hodiny od Monaka a tak jsme v pátek ráno brzo vyrazili.

Jak už jsme najížděli k Monaku, už jsem nadšeně začala fotografovat okolí a nakonec i město. Nevím, jak se jeví město vám, ale čekala jsem od něj více. V realitě je to tam trochu přeplácaný, ale to se člověk nemůže divit s Monackou rozlohou 2,04 km2. První na programu byla prohlídka"Cathédrale de Monaco", kde je pohřbená Grace a Rainier. Předtím jsme prošli kolem Oceánografického muzea a také malím parkem s krásným výhledem na moře. Počasí nám přálo a dodávalo Monaku takovou zajímavou auru. Už u muzea jsem našla první stojan "Parcous princesse Grace" , které postupně byly rozmístěné po Monaku a já si je z nadšení prohlížela a fotila. V katedrále jsem horlivě hledala Graceino místo posledního odpočinku a přitom si místo stačila prohlédnout. Jsem ráda, žejsem měla možnost vidět její hrob a mohla jí vzdát poctu, kterou si zaslouží. Potom jsme se přemístili k paláci a já nadšeně vyhlížela, jestli náhodou nepotkám nějakého člena královské rodiny. Jeden známý minulý rok měl to štěstí, že zrovna, když byli u paláce vyjížděl princ Albert II. v autě a mával všem přítomným. Bohužel, já takové štěstí neměla a u paláce jsem nakoupila spousty pohledu Grace, Monaka a taky svatební známku Alberta a Charlene. V rozchodu jsem si stačila prohlédnout palác zvenku a na živo si představit, jak to tam mohlo před týdnem probíhat. Škoda, že jsem nemohla na nádvoří, kde probíhal obřad, protože tam zrovna nikoho nepouštěli. Řeknu vám, že ve skutečnosti je to tam takové malé a opravdu nevím, jak se tam všichni lidé vešli. Všude ještě byly vyvěšené Jihoafrické a Monacké vlajky na počest svatby a každý obchod měl ve výloze zásnubní fotku Alberta s Charlene. Také v malém starožitnictví jsem objevila staré časopisi z doby Grace o její svatbě a o narození jejich děti, avšak byly to originály a pěkné drahé, proto jsem si musela vystačit jen s tím, že jsme je viděla. Také v trafice jsem si koupila čtyři časopisy přímo o monacké svatbě. Jsou tam krásné fotky nejen ze svatby Aberta a Charlene, ale také ze svatby Grace a některých jiných evropských královských rodin. Ten jeden časopis jsem si vzala na letišti v Nice.

Musím říct, že naše průvodkyně nic nevěda, kdyby neměla na papíru něco napsané, tak by si asi nevěděla rady. Ostatně, jako celá cestovní kancelář, od které jsme měli zájezd, to nebylo moc kvalitní tak, že bych se dozvěděla o Monaku něco zajímavého, co se Monaka. Odpoledne jsme ještě navštívili Casino a náměstí včetně hotelu Paris. Bohužel já blbka si zapomněla nabít předchozí den fotoaparát a tak se mi pře luxusními obchody vypnul a já pak byla donucena koupit fotoaparát na jedno použití. To bylo všechno, co jsem měla za možnost z Monaka vidět a docela mě to mrzelo, protože jsem se chtěla podívat ještě do kaple kam položila Charlene kytici. Jak už jsem říkala od naší průvodkyně bych toho čekala více a nebýt jí tak toho stihnu více. V každém případě jsem moc ráda, že jsem měla tu čest Monako poznat. Asi bych do něj čekala více šmrncu a to jak od celé jižní Francie, kterou jsem si tak nějak vysnila, ale když to člověk vidí teprve naživo pozná tu pravou tvář dotyčné země apod.
Kdybych měla hodně štedré rodiče nebo vysoké kapesné tak mi věřte, že si tam koupim vše, co z Grace souviselo...
Nejsme nijak do Grace zamilovaná, ale upřímě ji mám ráda a obdivuji, proto ji mám v rámečku na zdi.
Na fotkách je odkaz na můj druhý blog tak se nedivte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Locations of visitors to this page

free counters